Vodítko pro výrobce a prodejce potravin vyráběných v domácnosti a prodávaných z domu

Vodítko pro výrobce a prodejce potravin vyráběných v domácnosti a prodávaných z domu a pro poskytování potravin v rámci obecních, kulturních, sportovních a dobročinných akcí a jiných setkání malého rozsahu

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (dále jen „SZPI“) poskytuje "širší veřejnosti" stručný přístup ke kontrole výrobců a prodejců potravin vyráběných v domácnosti a prodávaných tzv. z domu.

SZPI zároveň poskytuje vodítko k otázce, jak posuzovat poskytování potravin v rámci obecních, kulturních, sportovních a dobročinných akcí a jiných setkání malého rozsahu z pohledu aplikace požadavků potravinového práva, zejména z pohledu nařízení (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin a souvisejících povinností.

1. ÚVOD

Hlavním pravidlem evropského potravinového práva je, že dopadá na všechny osoby, které vykonávají činnost související s jakoukoliv fází výroby, zpracování a distribuce potravin (tzv. potravinářské podniky). Výjimku představuje domácí příprava potravin a další manipulace s potravinami pro soukromou domácí potřebu, na které se evropské potravinové právo naopak nevztahuje vůbec.

V případě striktně daných hygienických požadavků na potravinářské prostory a v případě požadavků na informace poskytované spotřebiteli se pak potravinové právo vztahuje pouze na ty podniky, jejichž koncepce předpokládá „určitou kontinuitu činností a určitý stupeň organizace“ (bod 9 Preambule nařízení (ES) č. 852/2004 a bod 15 Preambule nařízení (EU) č. 1169/2011.

SZPI pak v těchto případech při aplikaci předpisů potravinového práva zohledňuje povahu činnosti. Typicky se to týká občasné přípravy a prodeje potravin v malém množství vyráběných v domácnosti, nakládání s potravinami na akcích farností, spolků, školních a dobročinných akcích apod.

Požadavky na bezpečnost potravin dle nařízení (ES) č. 178/2002 jsou však povinny dodržovat bez výjimky všechny subjekty, které svou činností při nakládání s potravinami překračují soukromou domácí potřebu.

2. POSUZOVÁNÍ KONTINUITY ČINNOSTI A STUPNĚ ORGANIZACE ČINNOSTI

Při posuzování povahy činnosti toho, kdo nakládá s potravinami, je potřeba zvážit kritéria “kontinuita činnosti“ a „stupeň organizace činnosti.“

Kritérium určité kontinuity činnosti

SZPI za naplnění předpokladu „určité kontinuity činnosti“ považuje situaci, kdy osoba nakládá s potravinami jednou a vícekrát za měsíc, přičemž je hodnocen měsíční průměr za rok. Osoby nakládající s potravinami v menší pravidelnosti tedy dosahují pouze ZANEDBATELNÉ kontinuity činnosti.

Kritérium určitého stupně organizace

Při posuzování otázky, zda má daná činnost „určitý stupeň“ organizace, se zvažuje celkový charakter činnosti a míra organizace, která je nezbytná pro zajištění dané činnosti, a to zejména z pohledu bezpečnosti potravin.

Při rozhodování, zda má daná činnost „URČITÝ“ nebo naopak „ZANEDBATELNÝ“ stupeň organizace jsou zvažována zejména níže uvedená hlediska:

  • Povaha potraviny (např. složitost výrobního procesu a s tím spojené vyšší nároky na zajištění bezpečnosti potravin)
  • Množství vyráběných potravin (např. výroba velkého množství potravin zpravidla představuje vyšší nároky z pohledu zajištění bezpečného způsobu manipulace s potravinami)
  • Potřeba speciálního zařízení/nástrojů určených k výrobě nebo uvádění potraviny na trh (např. výroba a skladování potravin podléhajících rychlé zkáze, které představují vyšší nároky na dodržování chladícího řetězce a tedy i na vybavení odpovídajícím chladicím zařízením s dostatečnou kapacitou)
  • Rozsah konané události (velikost, délka akce)
  • Požadavky na kontrolní mechanismy (opatření) nezbytné pro zajištění bezpečnosti potravin (např. výroba uvádění potravin určených pro citlivou skupinu spotřebitelů např. osoby potravinovou alergií nebo nesnášenlivostí, malé děti a kojenci apod.)
  • Způsob prodeje (nabídka potravin prostřednictvím e-shopus potravinami nebo nabídka na  on-line tržištích, např. www.aukro.cz,www.fler.cz, www.bazos.cz, předpokládá jak určitý stupeň organizace, tak určitý stupeň kontinuity)
  • Využití propagace indikující určitý stupeň organizace činnosti (viz. níže).

Propagace služeb a potravin

Mohou nastat také situace, kdy četnost nakládání s potravinami ve skutečnosti nedosahuje alespoň jedné příležitosti za měsíc na základě měsíčního průměru, ale osoby nabízejí prostřednictvím internetu či dalších mediálních prostředků v podobě reklamy či prezentace prodeje nebo výroby potravin. SZPI má za to, že u osob, které takto propagují své potraviny, lze usuzovat na to, že jejich koncepce již předpokládá jak určitou kontinuitu činností, tak určitý stupeň organizace. Vlastní propagace tedy svědčí o záměru osoby nakládat s potravinami PRAVIDELNĚ a ORGANIZOVANÝM způsobem.

Nabídka potravin BEZ PROPAGACE

 

Nabídka potravin S PROPAGACÍ

(svědčící o určitém stupni organizace a kontinuity činnosti)

  • Zcela bez písemné, fyzicky či elektronicky sdílené reklamy;
  • Ústní sdělení nabídky při prodeji či obdarování z domu.

 

 

Za propagaci potravin není považováno inzerování obecní, kulturní a sportovní akce, v rámci které je poskytnuta informace o poskytnutí občerstvení během akce (např. pozvánka na „neckyádu“ s informací o tom, že drobné občerstvení pro účastníky je zajištěno).

  • Cedule nebo leták vystavený přímo na domě osoby, která nabízí potraviny např. o prodeji potravin bez uvedení pravidelné otevírací doby
  • Letáky vystavené na obecních vývěskách a místech shromažďování většího počtu osob v obci, např. čekárna autobusové zastávky, v obecním maloobchodě apod.;
  • Plakátová reklama v obci či v městské části, v rámci obecních trhů, obchodů;
  • Reklama dočasná i trvalá na veřejných prostranstvích
  • Internetová reklama, včetně umístění bannneru na webové stránce;
  • Televizní reklama (např. místní zpravodajský kanál kabelové televize)
  • Rozhlasová reklama (i prostřednictvím obecních rozhlasů)
  • Novinová reklama (v obecních tiskovinách v obecním zpravodaji apod.;
  • Reklama, nabízení k prodeji či prezentace na sociálních sítích (Facebook, Linkedin, Twitter, Flickr a podobný networking);
  • Reklama na publikačních službách Posterous a Tumblr;
  • Diskuze s nabízením k prodeji, přípravou prodeje či prezentací (myšleno textovou, obrázkovou nebo kombinovanou) „svého“ zboží na sociálních sítích, a to bez ohledu na typ interní stránky (např. stránka na Facebooku, či Facebooková aplikace na mobilním telefonu);
  • Sdílení fotografií s cílem nabízení k prodeji či prodeje, reklamy, propagace přes aplikaci Instagram na mobilním telefonu (zejména viditelné pro všechny)
  • Předmět činnosti spojený se jménem a uvedený u čísla v telefonním seznamu a na ICQ Seznamu

Při celkovém posuzování otázky, zda se na danou činnost vztahují hygienické požadavky stanovené nařízením (ES) č. 852/2004 a požadavky na poskytování informací stanovené nařízením (EU) č. 1169/2011 se zvažují obě kritéria jak „stupeň kontinuity“ tak i „stupeň organizace“ činnosti.

Některé činnosti vyžadují individuální posouzení ze strany SZPI, přičemž u některých činností většího rozsahu nebo činností s vyšším stupněm komplexity může SZPI dospět závěru, že se aplikují požadavky nařízení (ES) č. 852/2004 a nařízení (EU) č. 1169/2011, i přesto, že se jedná o méně frekventované činnosti (tedy činnosti se zanedbatelným stupněm kontinuity).

Příkladem může být sezónní výroba ovocných přesnídávek určených pro malé děti po dobu 2 měsíců v roce, kdy výroba sice má zanedbatelný stupeň kontinuity, avšak samotná výroba potravin určených pro malé děti tj. potravin určených pro citlivou skupinu spotřebitelů představuje vysoké nároky na zajištění bezpečnosti potravin a tedy i určitý stupeň organizace. Dalším příkladem činnosti s určitým stupněm organizace může být výroba potravinvhodných pro celiaky, výroba sušených hub.

V některých případech, kdy se jedná o pravidelnou činnost (tedy činnost s určitým stupněm kontinuity), se naopak hygienické požadavky stanovení v nařízení (ES) č. 852/2004 a požadavky na poskytování informací stanovené v nařízení (EU) č. 1169 /2011 neuplatní s ohledem na nabídku málo rizikových potravin v malém množství a velmi nenáročný způsob manipulace s potravinami, které představují zanedbatelný stupeň organizace činnosti.

Příkladem může být pravidelné podávání drobného občerstvení skládajícího se z trvanlivých potravin (např. sušenek) a teplých nápojů v klubu maminek.

Každý případ bude ze strany SZPI přesto posuzován individuálně. Z tohoto vymezení potom vyplyne i výčet základních požadavků potravinového práva, které je nutné splňovat. SZPI své názory na termíny "určitá kontinuita činnosti" a "určitý stupeň organizace" podporuje uvedením příkladů potravin (viz. příloha 2 ), které buď vyžadují, nebo nevyžadují registraci (registrace = oznamovací povinnost).

2.1. POSOUZENÍ ČINNOSTI Z POHLEDU STUPNĚ KONTINUITY A ORGANIZACE

Činnosti se zanedbatelným stupněm kontinuity a organizace

Jedná se o jednorázové, příležitostné nebo nahodilé činnosti (obecně příprava potravin méně než jedenkrát za měsíc na základě měsíčního průměru), tedy činnosti se ZANEDBATELNOU kontinuitou a zároveň se ZANEDBATELNÝM „stupněm organizace“ a BEZ PROPAGACE potravin. Mohou sem spadat i jednorázové činnosti, jejichž realizace nebo dosažení konečného cíle vyžaduje delší dobu (např. sušení ovoce). Může se jednat například o níže uvedené situace:

  • občasná příprava potravin a prodej nebo darování potravin v malém množství přímo konečným spotřebitelům, např. přímo před domácností (soukromým obytným domem) nebo na obecních, kulturních, sportovních, církevních, školních, dobročinných akcích, akcích spolků, klubů apod. (příklady některých konkrétních situací jsou uvedeny v příloze č. 2)
  • dodávání malých množství vlastních produktů z prvovýroby (např. jablka sklizená na vlastní zahradě apod.) konečnému spotřebiteli nebo místnímu maloobchodu, který je přímo dodává konečnému spotřebiteli.

Činnosti s určitým stupněm kontinuity a organizace

Jedná se o opakované činnosti, tedy o činnosti kontinuální, trvalé, periodicky se opakující, které mají URČITOU „kontinuitu“ (příprava potravin alespoň jedenkrát za měsíc na základě měsíčního průměru) a zároveň URČITÝ STUPEŇ ORGANIZACE.“ Výše uvedené činnosti bývají zpravidla spojené i s propagací výrobků. Může se jednat o uvádění na trh takto vyrobených produktů:

  • pravidelná příprava potravin a jejich prodej přímo konečným spotřebitelům např. přímo před domácností (soukromým obytným domem)
  • pravidelná příprava potravin v domácnosti, v obytném domě a jejich prodej na obecních tržnicích či dodávka obecním maloobchodním prodejnám anebo restauracím, kavárnám, bistrům a dalším podobným podnikům společného stravování
  • pravidelný prodej a prodávání potravin v rámci činností zájmových spolků, privátních klubů apod. (např. tzv. „spolkové hospody“).

Je vyžadována registrace u SZPI.

2.2. ZÁKLADNÍ POVINNOSTI OSOB NAKLÁDAJÍCÍCH S POTRAVINAMI

Základní povinnosti osob, které vykonávají činnost související s jakoukoliv fází výroby, zpracování a distribuce potravin (včetně výrobců a prodejců potravin vyráběných v domácnosti a prodávaných z domu) vycházejí z platného potravinového práva, především z nařízení (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva. Je třeba zejména zdůraznit, že každý provozovatel nese plnou odpovědnost za bezpečnost svých produktů.

Výčet regulujících ustanovení, zejména požadavků nařízení (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin a nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům pro činnosti se zanedbatelným stupněm kontinuity a organizace nebo naopak pro činnost, která má určitý stupeň kontinuity a organizace, ukazuje srovnávací tabulka v příloze č. 1.

3. ZÁVĚREM

Vodítka zahrnují nejen podrobnosti týkající se požadavků příslušných ustanovení potravinového práva, ale i některá doporučení Evropské komise týkající se výkladu potravinového práva.

V příloze č. 2 nabízíme příklady jako pomůcku při rozhodování, zda se jedná o nakládání s potravinami se ZANEDBATELNÝM stupněm kontinuity a organizace, resp. kdy jde naopak o činnosti s  URČITÝM stupněm kontinuity a organizace (tedy situace, kdy bude ze strany SZPI vyžadována registrace a budou vymáhány hygienické požadavky stanovené v nařízení (ES) č. 852/2004 a požadavky na poskytování informací dle nařízení (EU) č. 1169/2011). S ohledem na rozmanitost činností, při kterých dochází k nakládání s potravinami, nemohou příklady nikdy pokrýt všechny reálné situace.

Je na odpovědnosti každé osoby, aby pravidelnou činnost oznámila na místně příslušný inspektorát SZPI. Pokud nebude činnost mající určitý stupeň kontinuity a organizace ohlášena, vystavuje se daná osoba riziku sankce ze strany SZPI. Bližší informace k tomu, co je potřeba k zahájení výroby a prodeje potravin naleznete na www.szpi.gov.cz

(a to v sekci Podnikatelé/ Nejčastější dotazy/ Dotazy podnikatelů/ Zahájení činnosti).