Agrovoltaika

Agrovoltaika představuje způsob využití zemědělské půdy, při kterém dochází k současnému zemědělskému hospodaření a výrobě elektřiny z fotovoltaických panelů instalovaných nad nebo mezi zemědělskými plodinami. Tento model umožňuje kombinovat produkci obnovitelné energie se zachováním zemědělského využití půdy a ochrany zemědělského půdního fondu.
Právní rámec agrovoltaiky v České republice je zakotven zejména v zákoně č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, a ve vyhlášce č. 425/2024 Sb., o agrovoltaické výrobně elektřiny. Agrovoltaické zařízení je specifickým typem fotovoltaické výrobny elektřiny umístěné na zemědělské půdě, která zůstává součástí zemědělského půdního fondu a musí být nadále zemědělsky obhospodařována.
Ministerstvo zemědělství v této oblasti zajišťuje zejména evidenci agrovoltaických ploch v systému LPIS, metodické vedení evidence využití půdy a spolupracuje s orgány ochrany zemědělského půdního fondu při kontrole dodržování zákonných podmínek.

Co je agrovoltaická výrobna elektřiny

Agrovoltaická výrobna elektřiny je podle § 8a zákona č. 334/1992 o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF) zařízení pro výrobu elektřiny ze slunečního záření, které je umístěno na zemědělské půdě a splňuje současně několik základních podmínek:

  • nachází se na zemědělské půdě, která je aktivně zemědělsky obhospodařována,
  • je umístěna na dílu půdního bloku (DPB) evidovaném v systému LPIS,
  • je provozována na zemědělské kultuře stanovené vyhláškou o agrovoltaické výrobně elektřiny.

Agrovoltaika je specifická tím, že zemědělská půda není odnímána ze zemědělského půdního fondu, pokud jsou splněny podmínky stanovené zákonem. Místo odnětí půdy je pro realizaci záměru vyžadován souhlas orgánu ochrany ZPF podle § 8a zákona o ochraně ZPF.

Role Ministerstva zemědělství

Ministerstvo zemědělství (MZe) má v oblasti agrovoltaiky několik klíčových kompetencí, zejména v oblasti evidence zemědělské půdy, kontroly dodržování podmínek hospodaření a spolupráce s dalšími orgány veřejné správy.

Správa systému LPIS

MZe je správcem informačního systému LPIS (Land Parcel Identification System), který slouží k evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů.

LPIS umožňuje:

  • evidenci jednotlivých dílů půdních bloků (DPB),
  • evidenci zemědělských kultur,
  • sledování změn ve využívání zemědělské půdy,
  • kontrolu podmínek pro poskytování zemědělských podpor.

V souvislosti s agrovoltaikou MZe:

  • zajišťuje zadání příznaku agrovoltaiky do systému LPIS,
  • eviduje díly půdních bloků s agrovoltaickou výrobnou elektřiny,
  • identifikaci plochy,
  • druh zemědělské kultury,
  • rozsah agrovoltaického zařízení.
  • zveřejňuje metodické postupy a informace pro zemědělce.

Aktualizaci údajů v LPIS provádí Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve spolupráci s MZe.

Spolupráce s orgány ochrany ZPF

Souhlas s realizací agrovoltaické výrobny vydává příslušný orgán ochrany ZPF. Po vydání souhlasu je rozhodnutí zasíláno MZe na vědomí (Odbor environmentální a ekologického zemědělství).

MZe může následně:

  • posuzovat soulad rozhodnutí s právními předpisy,
  • upozornit nadřízený orgán na případné nesrovnalosti,
  • podat podnět k zahájení přezkumného řízení.

Povinnosti vlastníků a uživatelů půdy

  • Vlastník nebo uživatel pozemku je povinen oznámit zahájení realizace agrovoltaické výrobny elektřiny příslušnému orgánu ochrany ZPF a MZe (Odbor environmentální a ekologického zemědělství).
  • Toto oznámení musí být provedeno do 15 dnů od zahájení realizace záměru. Na základě tohoto oznámení MZe zadá příznak agrovoltaiky do systému LPIS.
  • Pokud není v oznámení uvedeno přesné datum zahájení realizace, považuje se za rozhodné datum doručení oznámení MZe.
  • Na základě tohoto oznámení MZe zadá příznak agrovoltaiky do systému LPIS.

Povinnost aktualizovat údaje v LPIS

Uživatel půdy je povinen hlásit změny související s využíváním zemědělské půdy v evidenci LPIS, zejména pokud dojde:

  • ke změně hranic dílu půdního bloku,
  • ke změně výměry plochy,
  • ke změně zemědělské kultury,
  • k rozšíření nebo zmenšení plochy agrovoltaiky,
  • k ukončení jejího provozu.

Tyto změny je nutné oznámit do 15 dnů od jejich vzniku.

Zemědělské kultury vhodné pro agrovoltaiku

Agrovoltaika může být realizována pouze na určitých druzích zemědělských kultur, které stanoví vyhláška o agrovoltaické výrobně elektřiny.

Mezi tyto kultury podle vyhlášky č. 425/2024 patří:

  • vinice
  • chmelnice
  • ovocné sady
  • školky
  • plochy s lanýži
  • plochy s kontejnery
  • vybrané plochy standardní orné půdy s pěstováním zeleniny

Definice jednotlivých zemědělských kultur jsou uvedeny v nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů.

Podmínkou je, aby zemědělská činnost na daném pozemku probíhala po celou dobu provozu agrovoltaické výrobny.

Investiční podpora agrovoltaiky

Rozvoj agrovoltaiky je podporován také prostřednictvím veřejných finančních nástrojů. Hlavním zdrojem podpory je Modernizační fond, který spravuje Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR: Výzva RES+ č. 6/2025 – Agrofotovoltaické elektrárny.

Nejčastější chyby při přípravě agrovoltaických projektů

  • Pozemek není evidován v systému LPIS

Jednou ze základních podmínek pro realizaci agrovoltaické výrobny elektřiny je umístění zařízení na DPB evidovaném v systému LPIS.

Pokud pozemek není evidován jako DPB nebo není evidován na uživatele, který žádá o realizaci záměru, není splněn jeden ze základních definičních znaků agrovoltaiky. V takovém případě nelze záměr posoudit jako agrovoltaickou výrobnu elektřiny podle § 8a zákona o ochraně ZPF.

  • Nesplnění požadavků vyhlášky o agrovoltaické výrobně elektřiny

Dalším častým problémem je nedostatečné doložení splnění technických nebo agronomických podmínek stanovených vyhláškou č. 425/2024 Sb.

V žádosti o souhlas by mělo být jednoznačně prokázáno:

  • jaká zemědělská kultura bude na pozemku pěstována
  • jak bude zajištěno zemědělské hospodaření na ploše s panely
  • jak bude splněn požadavek na minimální zemědělsky obhospodařovanou plochu

Pokud tyto informace nejsou v žádosti dostatečně doloženy nebo nejsou v rozhodnutí posouzeny, může být rozhodnutí považováno za nepřezkoumatelné.

  • Nedostatečný popis zemědělského využití pozemku

Agrovoltaika je založena na principu současného využití půdy pro zemědělství a výrobu energie. Projekt musí proto jasně prokázat, že zemědělská činnost bude na daném pozemku zachována. Pokud je z dokumentace nebo z ortofotomap zřejmé, že pozemek není aktivně zemědělsky obhospodařován, může být žádost zamítnuta.

  • Nedostatečné vymezení plochy záměru

Projekt musí jednoznačně definovat:

  • celkovou plochu agrovoltaického zařízení,
  • plochu, na které bude probíhat zemědělské hospodaření,
  • rozmístění jednotlivých konstrukcí a panelů.

Pokud projekt neumožňuje jednoznačný výpočet těchto ploch, může být problematické ověřit splnění podmínek stanovených vyhláškou.

  • Nejasné technické řešení agrovoltaického zařízení

V projektové dokumentaci musí být jednoznačně popsáno:

  • konstrukční řešení instalace panelů
  • způsob kotvení do půdy
  • způsob vedení kabeláže a umístění technologických zařízení
  • Chybějící plán rekultivace

Součástí žádosti o souhlas s realizací agrovoltaiky musí být plán rekultivace pozemku po ukončení provozu zařízení. Tento plán musí popisovat zejména způsob odstranění konstrukcí a uvedení pozemku do původního stavu. Bez tohoto dokumentu není žádost úplná.

  • Nesplnění oznamovacích povinností

Po zahájení realizace agrovoltaické výrobny je vlastník nebo uživatel pozemku povinen oznámit tuto skutečnost orgánu ochrany ZPF a MZe (Odbor environmentální a ekologického zemědělství). Oznámení musí být provedeno do 15 dnů od zahájení realizace záměru. Nesplnění této povinnosti může vést k problémům při evidenci agrovoltaiky v systému LPIS.

  • Nedostatečná koordinace s evidencí půdy

Evidence agrovoltaiky v systému LPIS je důležitá nejen z hlediska zemědělské legislativy, ale také z hlediska zemědělských podpor a kontrol.

Při změnách využití půdy je nutné včas hlásit změny týkající se:

  • hranic dílu půdního bloku
  • druhu zemědělské kultury
  • výměry plochy
  • Doporučení pro investory

Pro úspěšnou přípravu agrovoltaického projektu doporučujeme zejména:

  • ověřit evidenci pozemků v systému LPIS,
  • konzultovat projekt s orgánem ochrany ZPF,
  • připravit podrobný popis zemědělského využití pozemku,
  • doložit splnění všech podmínek vyhlášky o agrovoltaické výrobně elektřiny,
  • zajistit správné vedení evidence v LPIS.

Včasná konzultace projektu s příslušnými orgány může výrazně snížit riziko problémů při povolování nebo realizaci agrovoltaického projektu.